Před časem se na webu Krysatce objevilo zajímavé zapojení, převzaté z časopisu Mladý technik 25/1951 str. 493. Jedná se o zpětnovazební jednolampovku s anodovou detekcí, kde napájecí napětí je rovno žhavícímu. Podobnou jednolampovku jsem již stavěl (RA 3/1947 str. 68), avšak zapojení podle Mladého technika je skutečně úžasné. Když jsem rádio stavěl poprvé, namotal jsem vinutí pro anténu a vazební vedle sebe, ale lepší výsledek byl, kyž jsem vinutí navinul na sebe. Elektronku jsem použil 4P1L, byla jediná přímožhavená se žhavením 4V, kterou jsem měl k dispozici. Bohužel nemám fotky tohoto přijímače, protože mi odešel jeden hard disk, kde jsem měl všechny své fotky. Tak až bude čas, postavím rádio znova.
28.10.2016
Tak tedy zde jsou fotky ze zkoušení "Pioniera":
Když jsem tento zajímavý přijímač zkoušel poprvé, tak jsem na cívky použil trubičky z toaletního papíru. Nyní jsem na cívku se 100 / 100 závitů použil plastovou cívečku pro šicí stroj (pro spodní niť), do které jsem vložil feritové jádro. Jako ladící cívky je použita trubka z tvrdého papíru o průměru 3 cm se 100 závity, přes které na proužek papíru je navinuto 40 závitů. Výkon je stejný jako při prvních zkouškách - ČRo2 a Radio Dechovka. Potom jsem vyzkoušel elektronku 2Ž27L, napájení 2,2 V, s velmi slabým příjmem ČRo2. Pak jsem použil 2P29L a ono to zkutečně na ty dva volty hrálo! Sice jenom tu jednu stanici, ale docela slušně. Pak jsem do žhavení vložil odpor 23 ohmů a napájel z ploché baterie. Výkon se zvedl zhruba na stejnou úroveň jako s 4P1L.
Tak a to je vše k tomuto neuvěřitelnému přijímači.
Žádné komentáře:
Okomentovat