Krátkovlnný Schnell
V sedmém čísle časopisu Radioamatér v roce 1937 byl návod na
stavbu krátkovlnného přijímače od autora Jaroslava Staňka, OK2EL,
studenta medicíny. Přijímač samozřejmě nemohl konkurovat takovým
nádherným přijímačům, jako bylo Pento SW3AC. Ale na druhou stranu,
jednoduché zapojení, užití dvojité triody a účelná, zajímavá konstrukce -
co vice si mohl tehdejší experimentátor přát? Když jsem před mnoha a
mnoha lety získal toto číslo Radioamatéra, byl jsem fascinován
jednoduchou konstrukcí rádia. Dlouho jsem váhal, ale nakonec jsem se
rozhodl. Konstrukce je tak jednoduchá, že tento přijímač stojí za
vyzkoušení.
Konstrukci šasi mám prakticky
hotovou, ještě váhám, zda udělat výměnné cívky jako v originále, nebo
zhotovit pouze cívku na pásmo 80 m. Nemám tolik objímek pro nožičkové
elektronky, a už vůbec nemám patice či vadné elektronky, abych mohl
zhotovit tyto cívky. Použít konektory DIN mi nepřipadá příliš vhodné
(tedy pro tento účel, jinak jsem je používal již v 70 - 80tých letech
při stavbě GDM a jednoduchých přijímačů). Několikrát jsem si musel
objímky pro nožičkové elektronky vyrobit, zrovna tak redukci pro jiné
elektronky, abych mohl nahradit původní nožičkové elektronky, ale jaksi
mi došel materiál...Tak ještě uvidím, co s tím provedu.
Na závěr ještě několik obrázků ze stavby přijímače:
Nakonec jsem použil na výrobu cívky oktalovou objímku a patici:
Přijímač jsem postavil s
elektronkou 6N8S (6H8C). Zkoušel jsem na pásmu 80m a příjem SSB mne
překvapil. Není to tedy přijímač pro dálkový příjem, to v žádném
případě. Pásmo je dobré roztáhnout na celou stupnici, pak stačí zpětnou
vazbu nastavovat pro dobrý příjem pouze nepatrně.
Super článok, ako aj tie ďalšie. Súčasné trendy nechávam zapadať prachom a začínam sa vytešovať starými rádiami, pretože majú svoju (technickú) osobnosť a dušu. Prajem Vám veľa energie a úspechov!
OdpovědětVymazat