V časopise Radiamatér č. 9-12 z roku 1945 vyšel návod na stavbu jednoduchého přijímače s dvěma elektronkakami RV12P2000. Byl to vlasně takový předchůdce Sonorety. Ke stavbě byla použita skříňka z německého lidového rádia DKE 38, cívková souprava z tohoto přijímače i pertinaxové šasi.
Během své radioamatérské činnosti (občas i nečinnosti) jsem získal různé části přístrojů, součástky dobré i špatné, opravitelné i neopravitelné. Když jsem se zas jednou probíral tou veteší, narazil jsem na pertinaxové šasi právě z DKE. Byly na něm dvě objímky pro elektronky RV12P2000. Ta část, kde je zpětnovazební kondenzátor, byla odlomena. Nejdřív jsem chtěl pertinax vyhodit (po demontáži objímek), ale pak jsem si vzpomněl na tu dvoulampovku z RA, a už jsem hledal odřezek pertinaxu k opravě. Cívkovou soupravu z DKE jsem měl také, stačila drobná oprava. Skříňku jsem také měl, slepoval jsem ji asi ze tří kusů, jak se rozpadla po nárazu na zem.
Po bitvě je každý generálem, nebo také, řečeno slovy malého hrdiny slavného francouzkého filmu Knoflíková válka "kdybych to byl věděl, tak bych sem byl nechodil", tak já bych se do stavby tohoto superpřijímače nepouštěl. Při prvních zkouškách jsem zjistil, že ladící kondík jaksi neladí, protože rotor má špatný kontakt. Po výměně za stejný typ, protože jiný nemůžete použít, se zadřela osička zpětnovazebního kondenzátoru. A to tak, že s tím nejde hnout ani ve svěráku. Druhý kondenzátor se sice točil, ale zpětná vazba byla silně nestabilní - špatný dotek rotoru... Tak tedy až ten třetí je O.K. No, některým součástkám je 60 až 70 let a ne vždy byly uskladněny v dobrých podmínkách.
Žhavení pomocí předřadného odporu jsem nechtěl a přes kondenzátor vyloučil z jednoho prostého důvodu - je to nebezpečné. Ne tedy ohledně našeho zdravíčka (tedy pokud tam nebudeme šahat), ale pro elektronky. Před asi 46 lety jsem podle RA rok asi 1945 nebo 1946 dělal zesilovač s RV12P2000 ke krystalce a dle návodu se rozhodl ušetřit žhavicí trafo a použít kondenzátoru. Mohl jsem lampu rovnou rozšlapat, dopadlo by to stejně, došlo k přepálení žhavicího vlákna. Myslel jsem si, že to byla moje chyba, protože jsem ještě neměl tolik zkušeností. Po pár týdnech byly Vánoce a já se rozhodl náš krásný rozkládací betlém osvětlit zezadu žárovičkou, samozřejmně zapojenou přes kondenzátor přímo na 220V. Fungovalo to nádherně, chlév s Jezulátkem zářil krásně celý večer a chvíli i druhý den, než mně napadlo před otcovým příchodem z práce (tenkrát se na Štědrý den pracovalo) několikrát světýlko vypnout a zapnout. Po pár cvaknutí vypínačem žárovička dosvítila. Naštěstí příšel táta z práce, a když jsem se mu pochlubil svým nezdarem, tak mi vše vysvětlil, dokonce i tu spálenou elektronku. Jak prosté, milý Watsone! Dokonce po několika letech jsem našel zmínku ve své době populárních Stavebních návodech od Slávy Nečáska o nevhodnosti žhavit lampy přes kondenzátor.
To jsem se teda rozepsal, no blíží se zase Vánoce... Tak jsem se rozhodl žhavit elektronku transformátorkem 220V / 24V 2VA, elektronky mají žhavení zapojeno sériově. Napájení přímo na síť - POZOR NA ÚRAZ, usměrňovač selenový, můstkový.
Co říct k výkonu? V RA píší, že každý kdo rádio slyšel, tak říkal, že oproti DKE 38 je příjem lepší. Já mám také DKE 38, a řekl bych, že to vyjde asi nastejno. Na DV slyším Polsko, na SV ve dne pouze ČR Dvojku a večer Rumuny.
Žádné komentáře:
Okomentovat